Co a kdy předpěstovat? Zahrádkářův kalendář od semínka po sazenici

Předpěstování je běžnou součástí přípravy na sezonu. Týká se hlavně zeleniny, která potřebuje na růst víc času a tepla. A je jedno, jestli máte klasické záhony, nebo ty vyvýšené, které se sice na jaře prohřejí o něco dřív, ale pořád jsou venku a na to, co v nich roste, má zásadní vliv počasí. Navíc u nás umí být jaro zrádné.

Únor: Dáme to za okna

V únoru je u nás ještě zima a půda je promrzlá, ale doma za oknem může začít výsev. Únor je ideální čas na výsev paprik, chilli papriček a lilků. Tyto rostliny potřebují opravdu hodně času, a kdybyste je dali rovnou do země, úrody byste se v našich podmínkách nejspíš ani nedočkali. S nimi můžete vysít i raný celer.

Sazeničky potřebují hlavně světlo a teplo, ideálně přes dvacet stupňů. Parapet na jih nebo východ jim bude bohatě stačit, žádné speciální lampy nejsou potřeba, i když samozřejmě neuškodí.

Březen: Hlavní vlna výsevů

Březen, za kamna vlezem… ale jen na chvíli! Dny se konečně prodlužují a světla je dost na tu hlavní vlnu předpěstování. Teď přicházejí na řadu rajčata, pórek, saláty, kedlubny, brokolice a květák. Díky tomu, že je připravíme doma, budou silnější a po vysazení ven lépe zvládnou boj s plevelem i chladnějším počasím.

Vyvýšené záhony sice umožní sázet o pár dní dříve než ty klasické, ale i tak platí, že sazenice by měly být připravené na venkovní život.

Duben: Plánování a otužování

V dubnu se práce pomalu přesouvá ven, ale s pěstováním doma ještě nekončíme. Je čas na rychle rostoucí druhy jako okurky, cukety nebo dýně. Těm stačí jen pár týdnů za oknem.

Zároveň je nejvyšší čas začít s otužováním. Sazeničky přes den berte ven na chráněné místo nebo je aspoň dávejte k otevřenému oknu. Musí si postupně zvykat na slunce, vítr a chladnější noci. Duben je aprílový, a to platí i pro teploty. Jeden den je na tričko, v noci může přijít mrazík. Takže se sázením ven nespěchejte, i když vás sluníčko bude lákat.

Květen: Konečně ven, ale s rozvahou

V květnu se konečně stěhujeme na zahradu. Všichni zahrádkáři dobře znají pravidlo „zmrzlíků“ neboli ledových mužů v půlce měsíce. Není to ale jen pověra, ale léty ověřená zkušenost.

Po Pankráci, Serváci a Bonifáci už můžeme vysadit rajčata, papriky, okurky a všechno, co potřebuje teplo. Vyvýšené záhony se sice prohřívají rychleji, ale před mrazem sazenice neochrání, a proto se vyplatí raději pár dní počkat.

Proč to celé dělat?

Předpěstované rostliny jsou silnější. Mají pořádný kořenový bal a lépe se chytají v záhonu. Navíc rychleji rostou a nenechají se tak snadno převálcovat plevelem. Když to spojíte s výhodami vyvýšeného záhonu, který lépe drží teplo a vláhu, máte vyhráno.

Když má zahrada řád

Pokud máte zahradu dobře připravenou, všechno jde lépe. Pevné, bytelné záhony usnadní plánování a střídání plodin rok co rok. Nebudete muset řešit opravy a budete se moct soustředit na to nejlepší – na pěstování a sklizeň.

Pravidla jsou vlastně jednoduchá: únor a březen patří parapetu a v květnu už můžete rostliny „ubytovat“ do vyvýšených betonových záhonu.