Zálivka je základní součástí péče o každou zahradu. Přesto právě v tomto kroku často dochází k chybám – někdy se zalévá příliš, jindy málo, nebo ve špatnou denní dobu.
Rostliny však dávají poměrně jasně najevo, kdy mají žízeň a kolik vody skutečně potřebují. Zvláště pokud pěstujete ve vyvýšených betonových záhonech, můžete nad vodou uvažovat jinak – přesněji, efektivněji a šetrněji.
Rostliny a jejich „žízeň“
Každá rostlina má jiné nároky na vláhu. Zatímco středomořské bylinky si vystačí s menším množstvím vody, například saláty nebo rajčata mají spotřebu výrazně vyšší.
Obecně platí, že méně vody potřebují rostliny s tužšími listy – například tymián, rozmarýn nebo levandule. Naopak zelenina s měkkými listy a plody, jako jsou ředkvičky, jahody nebo cukety, potřebuje zalévat častěji, a to zvláště v období růstu a zrání.
Pěstování ve vyvýšených betonových záhonech má tu výhodu, že díky výšce konstrukce je snadnější sledovat stav půdy i jednotlivých rostlin.
Beton navíc udržuje teplo, takže půda v záhonu se rychleji prohřívá, což podporuje růst, ale zároveň vede k rychlejšímu vysychání. Proto je důležité přizpůsobit frekvenci zálivky počasí i konkrétní výsadbě.
Jak poznat, kdy zalévat
Nejjednodušší způsob, jak zjistit potřebu zálivky, je dotykem. Pokud je půda na pohled suchá a na omak sypká, je nejvyšší čas doplnit vláhu. Vhodným testem je také zapíchnutí prstu nebo dřevěné špejle zhruba 5 cm hluboko do půdy – pokud po vytažení nezůstane na povrchu žádná vlhkost, rostliny již vodu postrádají.
Při zalévání je dobré dávat přednost ranním hodinám. Teplota vzduchu je nižší, a tak se voda lépe vsákne a rostliny mají čas ji přes den využít. Večerní zálivka je sice běžná, ale pokud je chladněji nebo bezvětří, může vlhkost zůstat na listech příliš dlouho a přispět k rozvoji plísní.
Kolik vody je tak akorát?
Na metr čtvereční výsadby připadá v průměru zhruba 10 až 15 litrů vody týdně. V letních měsících je potřeba tento objem přizpůsobit – při vysokých teplotách a větru je vhodné zalévat i třikrát týdně. Opět ale záleží na typu rostlin. Méně náročné druhy snesou delší intervaly, zatímco například okurky nebo rajčata vyžadují pravidelnější zálivku.
V případě vyvýšených betonových záhonů Beves doporučujeme zálivku rozdělit do dvou až tří větších dávek týdně než zalévat každý den po troškách. Voda tak pronikne hlouběji ke kořenům, kde je nejvíce potřeba, a zároveň se nevypaří z povrchu tak rychle.
Jak zalévat šetrně a efektivně
Efektivní zálivka znamená zalévat ke kořenům, nikoli na listy. Využít lze klasickou konev, hadici s mírným proudem nebo jednoduché závlahové systémy – například perforované PET lahve zapuštěné do půdy, které uvolňují vodu pomalu.
Pro zadržení vláhy se velmi osvědčuje i mulčování – sláma, štěpka nebo posekaná tráva na povrchu záhonu brání přímému odpařování vody a snižují frekvenci zálivky.
Betonové záhony Beves jsou ideální pro pěstování – jejich pevná konstrukce udržuje teplo, chrání kořenový systém před výkyvy teplot a zároveň umožňuje pohodlný přístup k rostlinám. Díky tomu se zálivka snadno kontroluje a je nenáročná i pro ty, kteří nemají závlahové systémy.
Když voda nestačí
I při pravidelné zálivce může dojít k vysychání půdy, zvláště během horkého a větrného počasí. Pokud rostliny začínají vadnout, listy jsou ochablé a bez lesku, může být důvodem právě nedostatek vody v hlubších vrstvách půdy. V takovém případě je vhodné vydatnější zalévání, případně doplnit mulč nebo provést jemné nakypření povrchu, aby se voda lépe vsakovala.
Zálivka je jednoduchá, když jí rozumíme.
Díky správně zvolenému postupu, včasné kontrole půdy a chytré kombinaci rostlin je možné ušetřit čas i vodu. A právě vyvýšené betonové záhony Beves jsou výborným pomocníkem – umožňují snadnou manipulaci s rostlinami, lepší kontrolu vlhkosti, a navíc ladí s moderním i tradičním pojetím zahrady.
Podívejte se do našeho katalogu a objevte, jak mohou betonové záhony proměnit i vaši zahradu.